Jak nabrousit japonský nůž a správně o něj pečovat

Kvalitní japonský nůž je investicí, která vám může dělat radost dlouhá léta. Ani ta nejlepší čepel si ale neudrží svou pověstnou ostrost navždy. Pravidelné broušení, správné čištění a šetrné skladování jsou proto základní péčí, aby váš nůž krájel stále stejně přesně a s minimální námahou. Jak tedy správně brousit japonský nůž, jak často a kterým chybám se raději vyhnout?

Klíčová fakta

• Proč se brousí jinak: tvrdší ocel kolem 56-65 HRC a menší úhel ostří, obvykle 10-15° na každé straně; tradiční yanagiba nebo deba mají jednostranný výbrus
• Kdy nůž nabrousit: když rajče mačká místo krájení, při krájení musíte víc tlačit, řezy nejsou čisté nebo nůž klouže po slupce
• Čím brousit: nejlépe vodním brusným kamenem, pro domácnost kombinovaný 1000/3000 nebo 1000/6000 grit; ocelovou ocílku a karbidové protahovací brousky raději vynechte
• Postup broušení: stálý úhel, přiměřený tlak, tahy od paty ke špičce, vytvoření a odstranění otřepu, dokončení na kameni 3000-6000 grit
• Každodenní péče: mytí jen v ruce a okamžité osušení, dřevěné nebo plastové prkénko, magnetická lišta nebo pouzdro saya; drobné výštěpy opraví kámen 200-600 grit

Obsah článku:

• Proč se japonský nůž brousí jinak?
• Jak poznat, že je čas nůž nabrousit?
• Čím brousit japonské nože?
• Jak na broušení japonského nože na brusném kameni krok za krokem?
• Nejčastější chyby při broušení japonských nožů
• Jak se o japonský nůž starat každý den?
• Co dělat, když se na japonském noži objeví výštěp nebo rez?

Proč se japonský nůž brousí jinak?

Japonské nože jsou proslulé mimořádnou ostrostí a precizním řezem. Mohou za to především tvrdší ocel a menší úhel ostří, než na jaké jsme zvyklí u evropských nožů. Nůž tak zůstává déle ostrý, ale je také náchylnější na nevhodné zacházení.

• Tvrdší ocel vyžaduje šetrnější zacházení. Japonské nože se často vyrábějí z oceli s tvrdostí přibližně 56-65 HRC, díky tomu dokážou déle udržet jemné ostří, ale jsou také náchylnější k jeho vyštípnutí při nesprávném zacházení. Při broušení je proto důležité vyvarovat se nadměrného tlaku a prudkých pohybů.
• Dalším rozdílem je úhel broušení. U japonských nožů se často setkáte s úhlem přibližně 10-15°, což umožňuje velmi přesné krájení. Konkrétní úhel však vždy závisí na typu nože, jeho konstrukci a doporučení výrobce.

Rozdílná může být také samotná konstrukce ostří. Většina běžných evropských nožů má oboustranný výbrus, zatímco některé tradiční japonské nože, například yanagiba nebo deba, mají výbrus jednostranný. Takové nože vyžadují specifickou techniku broušení, při které se s oběma stranami čepele pracuje odlišně. Oboustranně broušené bývají také moderní japonské nože santoku nebo gyuto.

[banner-1]

Jak poznat, že je čas nůž nabrousit?

Ani ten nejkvalitnější japonský nůž si neudrží dokonale ostré ostří navždy. Postupně se otupuje běžným používáním nebo kontaktem s krájecím prkénkem. Ztráta ostrosti přitom nemusí být na první pohled patrná. Často si jí všimnete až ve chvíli, kdy krájení vyžaduje více síly nebo nůž přestane vytvářet čisté a přesné řezy. Tupý nůž navíc může být nebezpečnější než ostrý, protože při práci snadněji sklouzne po povrchu suroviny.

Jaké signály vám napoví, že je čas sáhnout po brusném kameni?

• Nůž místo krájení suroviny mačká. Typickým příkladem je rajče, jehož slupku by měl ostrý nůž snadno proříznout, aniž by bylo nutné na něj výrazně tlačit. Pokud rajče spíše deformuje, ostří už pravděpodobně není v ideální kondici.
• Při krájení musíte vyvíjet větší tlak. Ostrý japonský nůž by měl většinou hladce procházet surovinami s minimálním úsilím. Pokud musíte při krájení cibule, mrkve nebo masa výrazně přitlačit, může být čas na broušení nožů.
• Řezy nejsou hladké a čisté. Tupé ostří může místo přesného oddělení vláken suroviny trhat. Všimnout si toho můžete například při krájení syrového masa, ryb nebo čerstvých bylinek.
• Nůž po surovinách klouže. Pokud ostří nedokáže snadno proniknout například slupkou papriky nebo rajčete a místo toho po ní sklouzává, je to další známka otupení.
• Na ostří jsou viditelné odlesky nebo drobná poškození. Pokud čepel natočíte proti světlu, mohou se na otupených nebo poškozených místech objevit drobné lesklé plošky. Dobře nabroušená hrana ostří by měla světlo odrážet jen minimálně. Viditelné zuby nebo vyštípnutí už mohou vyžadovat důkladnější opravu.

Nečekejte, až bude nůž úplně tupý

"Pravidelná kontrola ostrosti a včasné jemné přebroušení jsou zpravidla jednodušší než obnova výrazně opotřebovaného ostří. Zároveň ale není nutné brousit nůž po každém použití. Zbytečně častým broušením byste pouze odebírali materiál z čepele."

Čím brousit japonské nože?

Výběr správného brousku na nože je pro japonské nože zásadní. Ne všechny brousky, které běžně používáte, jsou proto vhodné i pro japonské čepele. Některé mohou ostří zbytečně opotřebovávat, jiné dokonce poškodit. Jaké možnosti máte a která z nich je nejlepší?

Vodní brusný kámen: nejlepší volba pro japonské nože

Vodní brusné kameny patří mezi nejvhodnější a nejuniverzálnější nástroje pro broušení japonských nožů. Umožňují přesně kontrolovat úhel broušení, množství odebíraného materiálu i výslednou jemnost ostří. Jsou vhodné pro běžné oboustranně broušené nože, jako jsou santoku nebo gyuto, ale také pro tradiční jednostranně broušené čepele. Při správné technice dokážou obnovit ostří, aniž by zbytečně narušily jeho původní vzhled.

Brusné kameny se vyrábějí v různých zrnitostech, které se označují číslem grit. Čím vyšší číslo, tím jemnější brusivo. Hrubší kameny slouží k opravě poškozeného ostří, střední zrnitost k běžnému broušení a jemné kameny k dokončování a leštění. Pro domácí použití je praktickou volbou kombinovaný kámen se zrnitostí 1000/3000 nebo 1000/6000. Některé vodní kameny je potřeba před použitím namočit, jiné stačí průběžně zvlhčovat. Vždy se proto řiďte pokyny výrobce.

Ruční protahovací brousky: pohodlné, ale často nevhodné

Ruční protahovací brousky lákají především svou jednoduchostí. Nůž stačí několikrát protáhnout připravenou drážkou a ostří by mělo být opět ostré. Pro japonské nože však bývají problematické, zejména pokud používají tvrdé karbidové břity nebo mají pevně nastavený úhel, který neodpovídá úhlu ostří. Mohou odebírat příliš mnoho materiálu, vytvářet nerovnoměrné ostří nebo způsobit drobná poškození čepele.

Existují sice kvalitnější protahovací brousky určené přímo pro japonské nože, přesto zpravidla nenabízejí takovou kontrolu jako brusný kámen. Pokud chcete zachovat původní geometrii ostří a prodloužit životnost kvalitního japonského nože, je lepší se tomuto způsobu broušení japonských nožů vyhnout.

Elektrické brousky: záleží na konstrukci

Elektrické brousky představují rychlé a pohodlné řešení, které nevyžaduje tolik manuální zručnosti. Jejich použití však může být u japonských nožů problematické. Některé modely jsou navržené pro evropské nože s větším úhlem ostří a při broušení mohou změnit původní geometrii japonské čepele. U agresivnějších systémů navíc hrozí nadměrný úběr materiálu.

Pokud se rozhodnete pro elektrický brousek, vybírejte model výslovně kompatibilní s konkrétním typem japonského nože. Důležitá je možnost nastavení správného úhlu, jemné brusné stupně a kontrolovaný úběr materiálu. Ani kvalitní elektrický brousek však nemusí být vhodný pro tradiční jednostranně broušené nože. Pro dražší japonské čepele bývá bezpečnější ruční broušení nebo profesionální servis.

Ocílka na nože: ano, nebo ne?

Klasická ocelová ocílka je běžnou součástí výbavy evropských kuchyní. Slouží především k průběžné údržbě ostří, nikoliv k důkladnému broušení výrazně tupého nože. U tvrdších japonských čepelí však může být její použití rizikové. Při příliš velkém tlaku nebo nesprávném úhlu hrozí poškození jemného ostří, zejména pokud používáte hrubou drážkovanou ocílku.

Pro většinu tvrdších japonských nožů je proto vhodnější použít keramickou ocílku nebo tyčinku. Při používání keramických tyčinek je však potřeba dbát na správný úhel a minimální tlak. Tvrdé a tenké ostří japonských nožů může být při neopatrném zacházení náchylné k vyštípnutí. Keramická tyčinka navíc není ideální pro výrazně tupé nebo poškozené nože, protože obnova ostří by byla zdlouhavá.

Kdy navštívit profesionální brusírnu

Pravidelné broušení japonského nože na vodním kameni zvládnete s trochou cviku i doma. Existují však situace, kdy je lepší svěřit čepel do rukou odborníka. Profesionální brusič se zkušenostmi s japonskými noži dokáže nejen obnovit ostrost, ale také opravit poškození a zachovat správnou geometrii čepele.

Brusiče zvolte především v případech, kdy je ostří výrazněji poškozené, nůž má zlomenou nebo deformovanou špičku nebo ve chvíli, kdy je nůž výrazně otupený a dlouhodobě zanedbávaný. Profesionální brusírna se vyplatí také ve chvíli, kdy jste si pořídili velmi drahý nebo dokonce sběratelský nůž s ručně kovanou čepelí a náročnou povrchovou úpravou.

Ostřiče a brusné kameny

[banner-2]

Jak na broušení japonského nože na brusném kameni krok za krokem?

Ruční broušení nožů na vodním kameni může zpočátku působit složitě, ale se správnou technikou a trochou trpělivosti ho zvládnete i doma. Nejdůležitější je dodržovat stálý úhel broušení, pracovat s přiměřeným tlakem a postupovat rovnoměrně po celé délce ostří. Následující návod je určený především pro běžné japonské nože s oboustranným výbrusem, například santoku nebo gyuto. Tradiční jednostranně broušené nože vyžadují odlišný postup.

1. Připravte si brusný kámen a pracovní plochu. Pro běžné broušení zvolte vodní kámen se zrnitostí přibližně 1000 grit. Pokud je ostří výrazně poškozené, můžete začít hrubším kamenem. Kámen připravte podle pokynů výrobce. Některé je potřeba na několik minut ponořit do vody, jiné stačí pouze navlhčit. Položte ho na protiskluzovou podložku, aby se během broušení nepohyboval. Zkontrolujte také, zda je jeho povrch rovný.
2. Nastavte správný úhel broušení. Čepel přiložte ke kameni a mírně ji nadzvedněte tak, aby ostří svíralo s povrchem úhel odpovídající původnímu výbrusu. U mnoha japonských nožů jde přibližně o 10-15° na každé straně. Pokud si nejste jistí, můžete použít vodítko na broušení nožů, šikovnou pomůcku, která vám pomůže udržet správný úhel. Důležitější než přesná hodnota je schopnost udržet stejný úhel během celého broušení.
3. Začněte brousit první stranu čepele. Jednou rukou držte nůž za rukojeť, prsty druhé ruky lehce přitlačujte čepel v blízkosti ostří, ale v bezpečné vzdálenosti od jeho hrany. Plynulými pohyby posouvejte ostří po kameni od paty ke špičce a postupně opracujte celou jeho délku. Tlak by měl být rovnoměrný a přiměřený, nikoliv silový. Během broušení udržujte povrch kamene vlhký.
4. Kontrolujte vznik otřepu. Při broušení se na opačné straně ostří postupně vytvoří jemný otřep, kterému se říká burr. Jeho vznik naznačuje, že jste brusivem dosáhli až k samotné hraně ostří. Opatrně zkontrolujte, zda se vytvořil po celé délce čepele. Nikdy nepřejíždějte prstem podél ostří. Pokud otřep na některém místě chybí, věnujte mu ještě několik jemných tahů.
5. Otočte nůž a nabruste druhou stranu. Stejným způsobem postupujte i na opačné straně čepele. Snažte se zachovat původní geometrii výbrusu, protože ne všechny oboustranně broušené japonské nože mají obě strany dokonale symetrické. Pokračujte, dokud nevytvoříte jemný otřep na druhé straně.
6. Dokončete broušení na jemnějším brusném kameni a zbavte se otřepů. Pokud máte k dispozici kámen se zrnitostí přibližně 3000-6000 grit, můžete na něm ostří jemně dokončit. Používejte lehký tlak a plynulé tahy, které pomohou zjemnit povrch ostří. Velmi vysoká zrnitost není pro běžné kuchyňské použití nezbytná. Mírně hrubší dokončení může být naopak praktické například při krájení rajčat.
7. Ověřte ostrost nože. Po dokončení broušení nůž opatrně opláchněte, osušte a vyzkoušejte jeho ostrost. Můžete například zkusit přeříznout volně držený list papíru nebo nakrájet rajče bez výrazného tlaku. Správně nabroušené ostří by mělo surovinou procházet hladce, bez zadrhávání a trhání. Pokud nůž stále nekrájí dobře, zkontrolujte, zda jste odstranili otřep a zda jste během broušení dodržovali správný úhel.
8. Vyčistěte nůž i brusný kámen. Po broušení nůž důkladně opláchněte, abyste odstranili zbytky brusiva a kovových částic, a ihned ho osušte měkkou utěrkou. Brusný kámen očistěte podle doporučení výrobce a nechte ho přirozeně vyschnout. Neskladujte ho dlouhodobě vlhký v uzavřené nádobě. Pravidelně také kontrolujte rovnost jeho povrchu a v případě potřeby ho srovnejte vhodnou vyrovnávací deskou.

Tip pro začátečníky: nejdřív stabilní úhel, pak dokonalá ostrost

"Pokud s broušením teprve začínáte, vyzkoušejte si techniku nejprve na levnějším noži. Nesnažte se dosáhnout dokonalé ostrosti za každou cenu. Mnohem důležitější je naučit se udržovat stabilní úhel a rovnoměrný tlak. Právě tyto dvě dovednosti mají na výslednou kvalitu broušení zásadní vliv."

Nejčastější chyby při broušení japonských nožů a jak se jim vyhnout

I kvalitní japonský nůž můžete nesprávným broušením poškodit. Dobrou zprávou je, že většině chyb lze snadno předejít. Na co si dát při broušení největší pozor?

• Nesprávný úhel broušení. Příliš velký úhel vytváří robustnější, ale méně jemné ostří, zatímco příliš malý úhel může způsobit jeho křehkost a vyštípnutí. U mnoha japonských nožů se používá úhel broušení přibližně 10-15° na každé straně, vždy ale záleží na konkrétním typu nože. Během broušení se snažte zachovat původní úhel a zbytečně ho neměnit.
• Příliš velký tlak na čepel. Silnější tlak neznamená rychlejší ani kvalitnější broušení. Naopak může vést k nerovnoměrnému ubírání materiálu, nadměrnému otřepu nebo poškození jemného ostří. Používejte přiměřený tlak a při dokončování broušení ho postupně snižujte.
• Používání nevhodného brousku. Agresivní protahovací brousky s karbidovými břity mohou zbytečně odebírat materiál a narušit geometrii čepele. Pro většinu kvalitních japonských nožů jsou vhodnější vodní brusné kameny.
• Nesprávná zrnitost brusného kamene. Použití příliš hrubého kamene na běžně otupený nůž vede ke zbytečnému ubírání oceli. Naopak velmi jemný kámen nemusí být dostatečně účinný pro obnovu výrazně tupého ostří. Pro běžné broušení zpravidla postačí zrnitost kolem 1000 grit, na dokončení můžete použít jemnější kámen.
• Nedostatečná příprava brusného kamene. Některé vodní kameny vyžadují před broušením namočení, jiné se používají pouze s navlhčeným povrchem. Nesprávná příprava může zhoršit účinnost broušení nebo poškodit samotný kámen. Vždy dodržujte pokyny výrobce a během práce zajistěte dostatečné množství vody.

• Broušení na nerovném kameni. I samotné brusné kameny se postupně opotřebovávají a na jejich povrchu mohou vznikat prohlubně. Ty komplikují udržování správného úhlu a mohou způsobit nerovnoměrné broušení. Rovnost kamene proto pravidelně kontrolujte a podle potřeby ho srovnejte speciální vyrovnávací deskou.
• Nerovnoměrné broušení jednotlivých částí čepele. Pokud se příliš soustředíte na jedno místo, můžete změnit původní tvar ostří. Problematická bývá zejména špička nože, která vyžaduje mírnou úpravu pohybu podle zakřivení čepele. Postupujte systematicky od paty ke špičce a věnujte pozornost celé délce ostří.
• Nedostatečné odstranění otřepu. Při broušení vzniká na hraně ostří jemný kovový otřep. Pokud ho neodstraníte, nůž může bezprostředně po broušení působit ostře, ale jeho řezivost se rychle zhorší. Na závěr proto střídejte strany čepele s velmi lehkým tlakem a případně použijte jemnější brusný kámen.
• Nerespektování jednostranného výbrusu. Tradiční japonské nože mohou mít jednostranný výbrus, který vyžaduje specifickou techniku broušení. Pokud na ně použijete stejný postup jako na oboustranně broušené santoku, můžete narušit jejich geometrii. Před broušením si proto ověřte konstrukci konkrétního nože.
• Zbytečně časté broušení. Každým broušením odstraňujete malé množství materiálu z čepele. Pokud nůž stále dobře krájí, není nutné ho preventivně brousit jen proto, že uplynula určitá doba. Řiďte se především skutečným stavem ostří, nikoliv pevným časovým intervalem.

[banner-4]

Jak se o japonský nůž starat každý den?

Správná péče o japonský nůž nekončí jeho pravidelným broušením. To byste měli vědět už při jeho výběru. Stejně důležité je, jak s ním zacházíte při každodenním vaření. Přitom stačí dodržovat několik jednoduchých zásad, díky kterým si nůž zachová svou ostrost, funkčnost i vzhled po mnoho let.

Mytí a sušení

Japonské nože nikdy nemyjte v myčce nádobí. Vysoké teploty, agresivní mycí prostředky a kontakt s ostatním nádobím mohou poškodit ostří, povrch čepele i materiál rukojeti. Nůž proto vždy umývejte ručně, ideálně ihned po použití. Stačí vlažná voda, malé množství jemného prostředku na nádobí a měkká houbička. Vyhněte se drátěnkám a abrazivním čisticím prostředkům, které by mohly poškrábat povrch čepele. Po umytí nůž důkladně osušte měkkou utěrkou a nenechávejte ho volně schnout na odkapávači.

Zvláštní pozornost věnujte nožům z uhlíkové oceli, které jsou náchylnější ke korozi. Ty je vhodné otírat do sucha i během samotného vaření, zejména při krájení kyselých surovin, jako jsou rajčata nebo citrusy. Pokud nůž z uhlíkové oceli nebudete delší dobu používat, můžete čepel ošetřit tenkou vrstvou potravinářsky vhodného ochranného oleje.

Prkénko

Výběr krájecího prkénka má na životnost ostří větší vliv, než by se mohlo zdát. Pro japonské nože jsou nejvhodnější dřevěná nebo kvalitní plastová prkénka, která při kontaktu s čepelí mírně pruží a pomáhají omezit její opotřebení.

Naopak se vyhněte skleněným, keramickým, kamenným nebo kovovým krájecím podložkám. Jejich tvrdý povrch může jemné ostří rychle otupit nebo dokonce vyštípnout. Opatrní buďte také při shrnování nakrájených surovin z prkénka. Nepoužívejte k tomu ostří nože, ale raději jeho hřbet nebo kuchyňskou stěrku. Zabráníte tak zbytečnému namáhání řezné hrany.

Co japonským nožem nekrájet

Japonské kuchyňské nože jsou navržené především pro přesné a čisté krájení. Jejich tvrdší ocel a tenčí ostří však zpravidla nejsou vhodné pro činnosti, při kterých na čepel působí velká síla nebo boční tlak. Zejména u tenkých nožů typu santoku nebo gyuto se proto vyhněte následujícím činnostem:

• Sekání kostí a kloubů: Tvrdé kosti mohou způsobit vyštípnutí ostří. Pro tyto účely použijte vhodný sekáček nebo řeznický nůž.
• Krájení hluboce zmrazených potravin: Velký odpor tvrdých surovin může jemné ostří poškodit. Potraviny nechte nejprve rozmrazit.
• Páčení a oddělování tvrdých částí: Nepoužívejte nůž jako páčidlo například při oddělování kostí nebo otevírání skořápek.
• Krájení velmi tvrdých surovin: Opatrnost je namístě například u tvrdých pecek, skořápek ořechů nebo extrémně tvrdých potravin.
• Kroucení čepele v řezu: Pokud se nůž zasekne v tvrdší surovině, nesnažte se ho uvolnit otáčením do stran. Hrozí vyštípnutí nebo zlomení tenké čepele.

Vždy také záleží na konkrétním typu nože. Například robustnější japonský nůž deba je určený i pro zpracování ryb včetně některých kostí, zatímco tenká čepel nože yanagiba je přizpůsobená především jemnému krájení rybího masa.

Skladování

Správné skladování chrání nejen ostří, ale také samotný nůž před mechanickým poškozením. Japonské nože byste neměli ukládat volně do zásuvky společně s ostatními příbory, kde se jejich čepele mohou vzájemně dotýkat a poškozovat. Mnohem vhodnější je magnetická lišta nebo speciální ochranné pouzdro.

Pokud zvolíte magnetickou lištu, dbejte na to, aby měla dostatečnou přilnavost a ideálně povrch šetrný k čepeli, například dřevěný. Nůž na ni přikládejte nejprve hřbetem a poté opatrně celou plochou čepele. Při sundávání postupujte opačně, aby nedocházelo k nárazům ostří do tvrdého povrchu.

Praktickým řešením jsou také tradiční japonská dřevěná pouzdra saya, která chrání čepel při skladování i přenášení. Před uložením do pouzdra musí být nůž vždy čistý a dokonale suchý. Nože skladujte na suchém místě mimo nadměrnou vlhkost a přímé zdroje tepla. Pokud mají dřevěnou rukojeť, můžete ji podle potřeby ošetřovat vhodným olejem určeným na dřevo přicházející do styku s potravinami.

Co dělat, když se na japonském noži objeví výštěp nebo rez?

Vyštípnuté ostří patří mezi častá poškození japonských nožů, zejména těch z velmi tvrdé oceli. Vzniknout může při kontaktu s kostí, pádu nože nebo při neopatrném krájení tvrdých surovin. Drobné výštěpy lze zpravidla odstranit broušením na hrubším vodním kameni, například se zrnitostí 200-600 grit. Je však potřeba postupně odebrat tolik materiálu, aby se poškozená část ostří vyrovnala, a následně čepel doostřit na jemnějším kameni. Větší výštěpy, praskliny nebo poškození špičky je lepší svěřit profesionální brusírně. Neodborným broušením totiž můžete změnit geometrii čepele, zbytečně odebrat velké množství materiálu nebo poškození ještě zhoršit.

Rez na japonském noži se může objevit především u čepelí z uhlíkové oceli, které jsou náchylnější ke korozi než nerezové varianty. Nejčastější příčinou bývá dlouhodobý kontakt s vlhkostí, nedostatečné osušení nebo ponechání kyselých potravin na čepeli. Drobné povrchové skvrny můžete opatrně odstranit speciální gumou na rez nebo jemným čisticím prostředkem určeným na kuchyňské nože. Vyhněte se agresivním chemikáliím, drátěnkám a hrubým abrazivním prostředkům, které mohou čepel poškrábat. Pozor také na rozdíl mezi rzí a přirozenou patinou, která se na uhlíkové oceli postupně vytváří a sama o sobě není závadou. Po odstranění rzi nůž důkladně omyjte, osušte a případně ošetřete tenkou vrstvou potravinářsky vhodného oleje. Pokud je koroze hluboká nebo zasahuje do ostří, obraťte se na odborníka.

Japonské kuchyňské nože

[banner-3]

Autor článku: Tomáš Dytrych

Tomáš je "kapitán" (CEO) grilovani.cz, který se aktivně věnuje grilování od roku 2007. Patří mezi největší tuzemské odborníky na prodej grilů, grilovacího náčiní a příslušenství. Je autorem řady oblíbených receptů a edukativních videí.

Více o Tomášovi